Spirála je základním vzorem, který ztělesňuje inteligenci přírody a který nacházíme všude. Projevuje se nejen ve fyzických strukturách, ve stavbě těl rostlin a živočichů, ale i jako kosmický princip ve tvaru galaxií, v mikrokosmu dvojité spirály DNA kódující veškeré informace důležité pro život, až po roviny, které v józe nazýváme jemnohmotné a které souvisí s vývojem kvality lidského vědomí. Všimli jste si, že se na cestě životem stále vracíme k věcem, o kterých jsme si mysleli, že jim už rozumíme, abychom uviděli pravdy, které leží hlouběji a hlouběji? Článek o využití spirální stabilizace a dynamiky v józe mi vyšel v lednovém čísle I/2024 populárního časopisu Jóga DNES.

Zdá se to být zvláštní název, JÓGA ZDRAVĚ, jako by mohla existovat i jóga praktikovaná nezdravě. Je možné si praxí jógy ublížit a jak postupovat a jaké zásady dodržovat, abychom svoje zdraví neohrozili, ale naopak ho podpořili? A je vůbec možné praktikovat jógu nezdravě, pokud jde skutečně o jógu?

Technika jóga nidrá, nazývaná psychický nebo jógový spánek, není skutečným spánkem, ale jde naopak o vysoce bdělý stav vědomí, kdy jsou uspány naše smysly i obsahy mysli. Jde o „vědomý“ spánek, kdy je navozen stav hluboké relaxace a dochází nejen k výraznému uvolnění svalů, ale i k obnovení funkcí rozrušeného nervového systému. Je to nejhlubší stav relaxace, kterého lze dosáhnout jógovými technikami. Mysl je bdělá, ale nevnímá okolí. Zaznamenávají se smyslové vjemy, ale motorická odezva je omezená. Mysl je soustředěná sama na sebe. V tomto stavu můžeme ovlivnit svoje podvědomí vložením záměru, neboli sankalpy.

Jak vnímáme svůj dech a daří se nám dech vnímat alespoň někdy, nebo po celý den necháváme svoje tělo dýchat „na autopilota“? Uvědomujeme si, jak je pulzující pohyb dechu, který vnímáme ve fyzickém těle, propojený současně s celou naší osobností energeticky, mentálně a emocionálně? Pojďme se podívat, jakým způsobem je možné využít dech pro zmírnění bolesti.

Lunární praxe je to nejlepší, co můžeme udělat pro svoje celkové zklidnění, které se příznivě odrazí uvolněním svalového napětí v těle. Praxí prováděnou nejlépe přímo za svitu luny totiž můžeme podpořit lunární kvality, tedy určitou jemnost a fluiditu, a zharmonizovat svoje tělo a srdce léčivou meditativní energií.

Správné dýchání je pro záda blahodárné. Při nedostatku pohybu, nadmíře stresu a zátěže ale bohužel většinou dýcháme povrchně, nevyužíváme schopnosti hrudníku rozpínat se do všech směrů a hrudní páteř nám tuhne většinou ve shrbené pozici, což má nepříznivý dopad nejen na naši krční a bederní páteř, ale i na naši psychiku a vitalitu. Jak tedy dýchat „správně“?

Jemnohmotné tělo je v józe a tantře popisováno bohy a bohyněmi, točícími se barevnými koly, proudy a kanálky, zvířaty i květinami, jako by bylo mytologickou říší. Povaha mysli a reality je mapována v podobě kruhů, spirál, uzlů a krůpějí nektaru. Tradiční texty nás tak upozorňují na to, že „jemnohmotné“ znamená tajemné, ušlechtilé, subtilní a křehké. Vstřebat tyto informace a dovolit, aby prožitek jemnosti těla mohl vůbec nastat, vyžaduje na chvíli přerušit proces myšlení a otevřít se stavu obdivu a údivu.

Z terapeutické praxe víme, že sportem, hlavně tím výkonnostním a soutěživým, je možné si hodně ublížit. Sportování tak mnohdy dopadne výhřezem meziobratlového disku i jinými patáliemi. Hýbáme se a sportujeme správně, v souladu s možnostmi svého těla? Jak se hýbat zdravě a neničit si sportem páteř? A jaké pohybové aktivity zvolit, pokud už zkušenost s výhřezem disku máme?